Lipník se poprvé připojil k připomínce židovských obětí Jom ha-šoa

Veřejné čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-šoa se letos poprvé uskutečnilo i v Lipníku nad Bečvou. Město se připojilo k 15 dalším městům v republice ve čtvrtek 12. dubna. Do piety se v bývalé židovské synagoze a dnešním kostele Církve československé husitské ponořili zástupci města a radní, ale i žáci základních škol, faráři, skauti či bývalý mluvčí Charty 77 Tomáš Hradílek.
„Letošním tématem veřejného čtení jsou místa a způsoby připomínání. Místa, spojená s osudy obětí holocaustu, domy, ve kterých Židé bydleli, ghetta a koncentrační tábory, hřbitovy či památníky. Místa radosti a svobody, ale i místa věznění a utrpení,“ řekla v úvodu veřejného čtení jmen Marie Šuláková, organizátorka akce v Lipníku.
„Hledejme osudy konkrétních lidí a vyprávějme jejich příběhy, protože příběhy jsou důležitější než čísla. Protože lidské osudy jsou výmluvnější než statistiky. Protože lidské vztahy jsou důležitější než moc a byznys. Protože úcta a respekt mezi lidmi je mocnější než strach a nenávist,“ dodala.
Den holocaustu a hrdinství, hebrejsky „Jom ha-šoa ve ha-gvura“ je dnem, kdy si prostřednictvím vzpomínkových obřadů připomínáme památku obětí holocaustu. Pro tento pietní den byl stanoven termín, kdy bylo zahájeno povstání ve varšavském ghettu v roce 1943 a podle pohyblivého židovského kalendáře připadá na 27. den měsíce nisanu. V Izraeli je tento den státním svátkem.
Vzpomínkovou slavnost v Lipníku završila beseda s kronikářkou Jarmilou Musilovou v KD Echo, která připomněla smutný osud lipenských Židů a projekce romantického válečného filmu Roberta Benigniho Život je krásný z roku 1997.
Pořadatelem celostátní akce Jom-ha-šoa je Institut Terezínské iniciativy, obecně prospěšná společnost. Smyslem činnosti Institutu je podpora vědeckého výzkumu dějin konečného řešení židovské otázky v českých zemích a dějin terezínského ghetta, zprostředkování jeho výsledků odborné i laické veřejnosti a zejména nejmladší generaci – žákům a studentům českých škol.